Květen 2019
Napadlo mne, že bych zkusila vytvořit a zaslat nějakou práci do soutěže Bienále české krajky ve Vamberku. Tato soutěž je v Česku mezi krajkářkami nejvýznamnější. Většinou se jí zúčastňují známé krajkářky a krajkáři. Kategorie není dána věkem, ale rozlišuje se podle zařazení díla do témat. První kategorie je Krajka - volná tvorba, druhá kategorie Krajka - oděvní a interiérový design a třetí kategorie bývala zaměřena na studentské práce, ale z důvodu malého počtu účastníků byla pojmenována Krajka – zájmová činnost. Soutěž vyžaduje hlavně vysokou uměleckou kvalitu a moderní originalitu. Nejdříve je potřeba podat přihláška, poté nafotit a poslat dokumentaci přihlášených děl. Na základě přihlášek a fotek porota rozhodne, jestli se může dílo v soutěži zúčastnit a jestli může být vystaveno. Mohou se přihlásit maximálně tři díla od autora nebo skupiny.
Po delším zvažování jsem se rozhodla přihlásit na Bienále české krajky svá dvě starší díla. Do kategorie Krajka - zájmová tvorba jsem poslala fotky díla „Horolezci“, které uspělo v soutěži na Slovensku v Krakovanech. Do kategorie Krajka - oděvní a interiérový design jsem přihlásila „Šperky starobrněnské gotiky“. Do poslední kategorie Krajka-volná tvorba jsem vytvořila úplně nové dílo, které jsem nazvala „Klec ptáka Ohniváka“.
„Klec ptáka ohniváka“ byla na začátku jen myšlenkou zkusit upaličkovat klec pro ptáčka ve 3D. Realizace této myšlenky však nebyla od počátku tak jednoduchá. Věděla jsem, že to pomocí nití nebude nejlepší, i kdyby se krajka pořádně natužila. A jelikož klece pro ptáčky jsou z kovu, rozhodla jsem se, že to zkusím s měděným drátkem, který jsem používala při tvoření s korálky. Ale jakou dát podobu klícce? Po delším přemítání a bádání jsem se rozhodla využít speciálně vytvarovanou herduli určenou na klobouky, která měla ideální tvar a velikost klece. Na herduli jsem nejdřív natáhla igelitový sáček, který jsem omotala lepicí páskou, podobně jako se to dělá u paličkování klobouků. Potom jsem si pomocí svislých čar rozdělila herduli na výseče, které jsem ob jedno vypaličkovala polohodem. Paličkovala jsem tenkým drátkem, kraje trochu silnějším drátkem, od spodu směrem na vršek klece, kde jsem drátky zamotala do jednoho pomocí splétače copánků. Volná místa mezi upaličkovanými pásky jsem vypletla větvičkami z drátků a korálků, které jsem zakončila do spirály. Na jedné výseči jsem nechala místo na dvířka, které jsem udělala samostatně a ke konci jsem je přidělala k hotové kleci drátkem, a ještě jsem k nim udělal kličku na zavírání. Na vršku klece jsem zapletla smotané drátky z každého upaličkovaného pásku a vytvořila jsem tak ucho klece. Zbylé volné drátky jsem jednotlivě stočila do spirál, které vytvořily zdobení klece. Když byla klec dokončena, odpíchala jsem špendlíky a pomocí háčku jsem projela, jestli někde ještě nezůstal špendlík, opět podobně jako u paličkování klobouků. Klec jsem pomalu z herdule sundávala, ale moc to nešlo. Nakonec se mi klec podařila sundat. Dále bylo potřeba navrhnout a upaličkovat kulaté dno klece. Aby se nemusel drátek přiháčkovat, udělala jsem spodek klece na styl pavučiny. Paličkovala jsem silnějším drátem od středu do spirály směrem ven. Spodek jsem přidělala ke kleci a na koncových drátcích jsem opět udělala spirály. Ještě jsem si vyrobila ptáka Ohniváka z korálků. Ptáka Ohniváka jsem dala do klece na měděnou tyčinku – bidýlko, které jsem připevnila z obou stran drátky ke kleci.
„Klec ptáka Ohniváka“ se musela ještě nafotit, s tím mi pomohl můj starší bratr, který se věnuje fotografování. Fotky a dokumentaci díla jsem poslala mailem do Vamberka. Potom jsem čekala na zprávu, jestli aspoň jedno moje dílo bylo vybráno. Odpověď jsem dostala v půli dalšího měsíce. Nakonec bylo vybráno jen moje nové dílo „Klec ptáka Ohniváka“. Zjistila jsem také, že přišlo 53 přihlášek a 68 formulářů různých děl od 46 autorů a poté bylo vybráno 42 děl od 32 autorů. Podle vysokého počtu účastníků se otevřela znovu kategorie Krajka - studentská tvorba. Myslím si, že se letos zúčastnilo docela dost krajkářek, krajkářů, výtvarnic, výtvarníků, umělkyň a umělců. Vybrané dílo „Klec ptáka Ohniváka“ odvezl můj táta do Vamberka osobně, protože posílat ho poštou nebylo zrovna bezpečné, aby se přepravou neponičilo. A potom jsem se už těšila na začátek prázdnin, kdy pojedu s rodinou do Vamberka na setkání krajkářek a na vyhlášení IX. ročníku Bienále české krajky a také kde uvidím všechna díla v Bienále.
