21. – 24. 7. 2020, Poniklá
V létě jsem navštívila krkonošskou vesničku Poniklá, kde se konalo desatero řemesel. Jsou to každoroční červencové kurzy s většinou tradičními řemesly. Na celý týden si může každý vybrat buď jedno anebo dvě řemesla. Vyučuje se mnoho řemesel jako třeba drátování, dřevořezba, frivolitky, kamenosochařství, kovařina, kresba a malba, krosienkování, květinové vazby, kytičky ze skleněných lístků, malba na porcelán nebo keramiku, malovaný textil (tisk a lept na látku), Margaretina krajka, origami, ošatky ze slámy a slaměné dekorace, paličkování, paspartování, pletení košíků a z pedigu, porcelánový šperk, předení na kolovratu, ruční tkaní na stavech, šitá krajka, síťování, kroužkování, skleněná mozaika, tavené sklo, tenerifa, tiffany, výroba loutek, patchwork, plstění, smalt, vosková batika, barvení přírodninami a další. Každý rok je něco málo jiného. Já jsem se rozhodla pro kytičky ze skleněných lístečků a potom paličkování z koňských žíní a slámy. Moje máma, která tam byla se mnou, si zkusila plstění a tkaní na stavu.
Nejdříve jsem dělala kytičky ze skleněných lístečků. Ty se vyráběly tak, že se skleněná barevná tyčinka rozehřála nad kahanem. Potom se vzala velká pinzeta se šablonou lístku, do které se vložilo roztavené sklo, a tím se vytvaroval lístek. Poté už stačilo vložit do vytvarovaného lístku drátek, a oddělat list od konce skleněné tyčinky a vznikl lístek. Takto se jich udělalo několik v různých variantách. Potom se ještě vytvořit prostředek kytičky. Okvětní lístky se daly k sobě, přidal se ještě zelený lístek a drátkem se všechny drátky z lístků obmotaly a kytička byla hotová. Ze skleněných lístků vznikaly i náušnice, náhrdelníky, čelenky a šperky. Za ten půl týden jsem si stihla udělat docela dost kytiček a ještě jsem si udělala nějaké lístečky navíc.
Další půlku týdne jsem si zkoušela paličkování z koňských žíní a slámy. Vyučovala mě Alena Samohýlová, která tam vyučovala figurky z kukuřičného šustí a ozdoby ze slámy. Nejdříve jsem si na paličky namotala koňské žíně. Jelikož žíně na paličce klouže, musela se na začátek paličky namotat bavlnka. Vybrala jsem si delší žíně, ale i tak mohly mít maximální délku okolo metr. Na každou paličku se tedy namotala jedna žíně. Začala jsem paličkovat vzorník dírkové půdice. Z koňských žíní se dalo docela dobře paličkovat, ale musela jsem být hodně opatrná, aby se žíně nepřetrhly. Po krátkém začátku paličkování z koňských žíní jsem začala přidávat do krajky i slámu. Sláma musela být namočená a stvol se musel rozříznout na několik tenčích proužků. Sláma se potom při paličkování obmotávala. Upaličkovala jsem celý vzorníček dírkové půdice a potom se na to ještě přidaly ozdobičky ze slámy. Vytvořila jsem takové vějířky a na jeden okraj jsem přidělala slaměné kuličky. Ty vznikly obmotáním korálku slámou. Celý vzorníček se potom vzal a na jedné straně se stáhl. Vznikla z toho potom taková kytička. Začátek a konec paličkování se zajistil přivázáním až po stočení do kytičky.
Každý večer po skončení kurzu byly ještě různé akce. Jeden večer byla módní přehlídka, jiné odpoledne zase menší výlet. Bylo tam i světelné divadlo o historii Poniklé, prohlídka krkonošského muzea, kde měli opravdu hodně unikátních exemplářů. Jeden den jsme byli i na prohlídce v Rautisu, kde se vytváří perličkové ozdoby. A úplně poslední den byla výstava prací, co se za ten týden vytvořilo. Mohli jsme si tak prohlédnout všechny práce z každého řemesla, které se tam celý týden tvořily. V týdnu jsem si prošla i všechna místa, abych viděla, jak se to dělá. Tvořilo se po celé vesničce Poniklá. V tamní škole, v hospodářském družstvu, v muzeu a na chalupě.
Celý týden v Poniklé na desateru řemesel by skvělý a užila jsem si to. Vytvořila a naučila jsem se další věci a poznala nové lidi.
